Neviditelní je román o nepřijetí odlišných lidí, ve kterém děti o rodičích pouze sní. Mladá žena, která vyrostla v dětském domově, se pokouší překonat traumata z dětství. Po tom, co ztratí blízké lidi, potká Daru, opuštěnou dívku, ve které vidí samu sebe. Když se rozhodne darovat dívce život, který ona sama nikdy neměla, setkává se s dalším rozměrem své neviditelnosti. Příběhové linky románu o lidech na periferii společnosti se proplétají, aby odvyprávěly jeden společný příběh o neviditelnosti.

Ćrty jsou román o Miji a její rodině, kterou po osamostatnění Slovinska postihlo tzv. vymazání. Vymazání obyvatel bylo jedním z nejtemnějších okamžiků v moderní historii Slovinska. V roce 1992 bylo více než 25 000 lidí, převážně bývalých občanů ostatních jugoslávských republik, nezákonně vymazáno z evidence obyvatel s trvalým pobytem. Přes noc přišli o právní status, osobní doklady i základní lidská práva, a stali se tak neviditelnými ve vlastní zemi. Román prolamuje ticho, které toto trauma obklopuje. Nemluví o něm ani rodina, natož společnost. Mijin příběh nabízí intimní pohled na jinou, méně vznešenou stránku slovinského osamostatnění a rozpadu Jugoslávie. Se sofistikovaným humorem a citlivým vypravěčským hlasem autorka odhaluje, jak se společenské a politické změny odrážejí v každodenním životě jednotlivce. Slovinská literatura tímto románem poprvé zpracovává vymazání z perspektivy dítěte. Dívky, která zpočátku nechápe význam občanství, hranic či identity, ale během dospívání začíná čím dál víc chápat, proč je důležité mít háček na posledním písmenu svého příjmení.

„Nechci moc prozrazovat, ale podle mě se to s Tomem Kellerem pokazilo už tehdy, když ho jeho dva strýcové vzali v noci do lesa a nechali ho dělat věci, které by devítiletý chlapec ještě dlouho dělat neměl.“ Tak začíná debutový román Gijse Wilbrinka Bestie. Příběh se odehrává ve východní části Nizozemska mezi motorkami, pytláky, chovy norků a kšefty, které nesnesou denní světlo. V mystickém pohraničí plném tajemství vyrůstá Tom Keller, nejmladší z potomků v okolí nechvalně známé rodiny, který dostal do vínku talent pro motokros. Když po letech najednou zmizí, vydá se ho do rodného kraje hledat jeho svéhlavá dcera a výsledkem je dramatické rodinné znovushledání.

Historická fikce Exodus jehňátek začíná následky masakru provedeného na jednom společenství na západě Rumunska hned po podpisu Vídeňské arbitráže v roce 1940. Začátek druhé světové války zastihne Domnicu a bratry Romiho a Micula na zámku rodiny Teleki, kde slouží. Hned poté, co zjistí, že jejich vesnice byla napadena, se vydají na cestu, aby zachránili svou matku. Jedinou únikovou cestou před ozbrojenými horthyovskými jednotkami je síť podzemních tunelů vyhloubených mezi sedmihradskými pevnostmi (na začátku knihy je mapa této sítě), v nichž rumunští uprchlíci hledají své rodiny a cestu ke svobodě. V podzemí dochází k nejrůznějším střetům, protože ne všechny chodby byly dokončeny, zásoby ve skladištích docházejí a zvěd vyslaný Maďary propašuje dovnitř pytel s dynamitem. Paralelně s dramatem uprchlíků se rozvíjí i milostný příběh Romiho a Domnicy, kteří se navzájem ztratí. Domnica zůstává jako rukojmí v osadě obývané skupinou ruských špionů, zatímco Romiho pronásleduje syn hraběte Telekiho a jeho vojáci. Exodus jehňátek není jen svižný příběh o cestách a hranicích, ale také román, který otevírá dialog o tématech, jako jsou exil, kolektivní paměť a práva žen, a na závěr vybízí k otázce: Jakou cenu jsme ochotni zaplatit za svobodu a jaké dědictví se rozhodneme zanechat budoucím generacím?