„Když někdo z nás zmizí, do zpráv se to nedostane, protože se nejedná o žádnou novinku. Zbytek světa na tebe nemyslí – ani když zrovna šňupou tvůj kokain, nosí oblečení, které jsi vyrobil, nebo když tě vyhošťují ze země.“ Příběh pojednává o Alexovi, uzavřeném mexickém uprchlíkovi, který je na stáži na nizozemské univerzitě a snaží se zachránit, co zachránit jde. Aby žil, musí mluvit, aby přežil, musí mlčet. Buď zticha je strhující román o zavřených hranicích, odvaze bez hranic, o síle jazyka a stírajícímu se rozdílu mezi pachateli a oběťmi. Všechny postavy jsou smyšlené. Fakta nikoliv. Kniha vychází z mnohaletých rešerší a příběhů lidí se zkušeností s uprchlictvím a vyhoštěním, lidí pracujících v oblasti azylového práva, vyučujících z různých (mexických) univerzit, psychologů zaměřujících se na traumata, lidskoprávních aktivistů, novinářů, skrývajících se lidí, obětí i pachatelů násilí mezi kartely a zločineckými skupinami. Osvětluje, jaký vliv mají vládní orgány na jedince a také násilí související s drogami a sexem. Tento působivý román odhaluje mimo jiné i komplikované vztahy mezi „drogovými zeměmi“, jako je Mexiko, a Evropou, kontinentem, který žadatelům o azyl stále častěji zavírá hranice a zároveň je velkým překupníkem i uživatelem kokainu.

Všechna láska ze spálené fotografie cílí na vztah tří generací žen, které vnímají svět vzájemně neslučitelným způsobem. Rodina a její křehká rovnováha jsou narušeny náhlou hospitalizací nejstarší z nich. Paralyzující obavy nabývají konkrétních obrysů v blízkosti nevyhnutelné smrti. Na povrch vyplouvají jejich obranné mechanismy – hlavně způsoby, jimiž každá z nich parazituje na životě té druhé ve jménu povinnosti a mateřské lásky. Leia, která se nachází uprostřed této linie, je tou, která zaznamenává proměny, třídí realitu, snaží se ji přepsat a dát jí smysl; tou, která neustále vyjednává vlastní identitu v pokusu odhalit, kým je mimo roli dcery a matky, a nalézt cestu k bezpečnému přístavu. (Eli Bădică, editor)

Chlapec s rybí hlavou je lyrickým ponorem do bezejmenného českého maloměsta, skrznaskrz šedošedého, ubíjejícího ve své každodennosti a vyčpělých ideologiích. To vše velmi ostře vnímá protagonistka příběhu, která se do svého rodiště po letech vrací, aby se rozloučila s tragicky ztraceným přítelem z dětství. Pod zdánlivou fádností městských budov číhají temné a bytostně lidské momentky, uchopené specifickým a stylisticky výjimečným jazykem. V okolních lesích však cosi rozkvétá a pod hladinou řeky se odehrává milostný příběh 21. století, podaný bez patosu a stylizujících stereotypů.

Neviditelní je román o nepřijetí odlišných lidí, ve kterém děti o rodičích pouze sní. Mladá žena, která vyrostla v dětském domově, se pokouší překonat traumata z dětství. Po tom, co ztratí blízké lidi, potká Daru, opuštěnou dívku, ve které vidí samu sebe. Když se rozhodne darovat dívce život, který ona sama nikdy neměla, setkává se s dalším rozměrem své neviditelnosti. Příběhové linky románu o lidech na periferii společnosti se proplétají, aby odvyprávěly jeden společný příběh o neviditelnosti.

Snídaně šampionek je knižní debut Lii Zakrajšek, v němž se spolu s hlavní hrdinkou vydáváme na tři různé studentské brigády: do kina, kulturního centra a knihkupectví. Když zrovna nesedí na přednáškách nebo není v práci, tráví čas v malém, zatuchlém podkrovním pokojíku v bytě, který sdílí s impulzivní a chaotickou Vesnou a organizovanou, zodpovědnou Piou. Jejich vzájemná dynamika se napříč kapitolami s větší či menší dramatičností buduje a vzápětí zase hroutí. To vše se odehrává na pozadí širších existenciálních krizí, jimiž prochází mladá generace, která na trh práce teprve vstupuje – od prekarizace a přemrštěných cen nemovitostí až po prohlubující se třídní segregaci, osamělost a zhoršující se duševní zdraví. Mladí lidé v románu, kteří by tak měli přemýšlet o svých snech a budoucnosti, mají ale kapacitu řešit nanejvýš to, jak vydělat na další nájem. Román, který si inspiraci pro svůj název vypůjčuje u Kurta Vonneguta, je subtilní satirou současné doby, kterou tolik potřebujeme.

Je to můj život, kniha, napsaná formou detektivního románu, líčí vztah tří žen z rozdílného sociálního prostředí: Angely Popové, kurátorky v galerii (a čerstvé matky), Grety Rothové (vyšetřovatelky z oddělení vražd) a Carly (Razii), sexuální pracovnice. Angela trpí poporodní depresí a pociťuje palčivou potřebu mít věci pod kontrolou. Tato potřeba nakonec vyústí v uměleckou instalaci, nazvanou „Je to můj život“, kterou věnuje dceři Elize a sestře Raise. Do jejího plánu vstoupí Carla, s níž se náhodně seznámí při jedné z večerních vycházek, i bývalý spolužák z univerzity, novinář Lazăr Mitrea. Carla je zároveň – byť jen na krátký čas – milenkou Grety, policistky pověřené vyšetřováním podezřelé smrti Angely Popové. Rozdílné dějové linky se proplétají kolem dilematu: je Angelina smrt vražda, nebo sebevražda? Pokud je to zločin, kdo je pachatel? Je pachatelů víc? Podezřelými se postupně stávají všichni „blízcí“ oběti. Podezření a napětí – jak narativní, tak mezi postavami – přetrvává až do finále, kdy vyjde najevo, že Angela Popová všechny vztahy zinscenovala, aby uskutečnila svůj plán: instalaci-manifest. Touha po sebevraždě a známky postupného psychického úpadku jsou roztroušené v celém románu, nevedou však nutně k závěru, že právě to byl Angelin záměr. Dilema vražda-sebevražda zůstává otevřené do posledních stránek knihy. Je to můj život bourá stereotypy a předsudky spojené s rodinou, genderem, sexualitou a duševními poruchami. Román tak vrcholí jistým druhem manifestu, jenž vybízí k zamyšlení, přijetí, porozumění a empatii.

Mie je dvacet šest let a každý den se probírá hrůzami světa: pracuje jako moderátorka obsahu a musí cenzurovat ta nejbrutálnější videa, která kolují po internetu. Od chvíle, kdy její bývalý přítel Ruben zemřel po zásahu elektrickým proudem ve vaně, se točí v kruhu nihilismu a výčitek, otupělá svou prací i psychofarmaky, ožívající jen občas díky přátelství s Dennisem a Miriam. Minulost s Rubenem je archivem krutých vzpomínek, podobně krutých jako obrazy, které musí odstraňovat z internetu, ale vzpomínky ze své paměti vymazat nedokáže: jeho citové vydírání, když ji obviňoval, že ho užírá jako kudlanka, strach z toho ho opustit. Když však narazí na video Sofie, dívky, která se jí podobá a která skočí z mostu, Mia se probere a rozhodne se jít po dívčiných stopách: setká se s jejím přítelem Lapem, vycházející hudební hvězdou, i s její kamarádkou Margot, eskort pracovnicí a tanečnicí v nočním klubu, a oběma podlehne v jakési vířivé hře zrcadel. Nakonec se Mia spolu s Miriam a Margot rozhodnou dát si šanci na jinou cestu, v paktu sesterství mimo zaběhlé normy, který dokáže rozlousknout skořápku její bolesti. Kudlanka (Mantide) vypráví příběh mladé ženy, která vzdoruje ztrátě i samotě, bouří se proti po generace předávanému pocitu ženské viny a směřuje vpřed, ke světlu svého budoucího já.

Náhodná skupina fanoušků italské popové divy Verdy se spřátelí po incidentu na koncertě v Berlíně, kde Bulharka Nora omdlí v důsledku předávkování psychostimulanty. Všichni přítomní v lóži, řecký podnikatel Adrian, švédský fotograf Johan, pár z Izraele, terapeut Sol a umělkyně Lilith, oběti pomáhají. Celá společnost se postupně sbližuje a začíná se setkávat na různých místech Evropy. Každý z nich se zdá být úspěšným a šťastným člověkem, ale hluboko uvnitř si nese traumata z minulosti. Tato traumata rodí v každém z nich „drobný hřích“ – závislost na alkoholu, psychostimulantech, nevěru, lhaní, manipulaci a aroganci. Nora se zamiluje do Johana a Adrian se Solem se rozhodnou vybudovat moderní retreat centrum na ostrově Kréta, kde všichni přátelé stráví společnou dovolenou. Během skupinové terapie se každý z nich podělí o svůj drobný hřích. Lilith prohlásí, že strávila noc s Adrianem. Sol, otřesen tím, co slyšel, podstoupí starověký rituál skoku přes býka, který symbolizuje Boží soud. Rituál se nezdaří a Sol je fatálně zraněn. Postupem času se každý z nich snaží vyrovnat se škodami, které ten den způsobil. Johan přestal pít. Lilith a Adrian žijí společně v San Franciscu. Nora se zotavuje ze závislosti a Sol je invalidní. Jednoho dne dostane Lilith balíček - Solovy staré poznámky z terapie. Píše se v nich, že Lilith je pravděpodobně plodem incestu. Uvědomí si, že na skupinovém sezení lhala, aby Sola potrestala za jeho krutý úsudek. Jejím „drobným“ hříchem byla lež, ne nevěra.